plaGat.cz

Ve filmu Nevinnost v jedné z hlavních rolí hraje Ondřej Vetchý, hraje v něm Tomáše, uznávaného lékaře obviněného svou mladou pacientkou z pohlavního zneužívání. „Kolem postavy Tomáše se všechno točí, o jeho vinu jde. Přesto tam má méně prostoru než ostatní a v mnoha scénách vlastně jenom poslouchá nebo reaguje. A to není jednoduché hrát, zvlášť ve filmu, kde je vám vidět do očí. Věděl jsem proto, že budu potřebovat herce, který je nejen prvotřídní, ale který svým charismatem i známostí udrží pozornost publika. Byl jsem rád, že Ondřej, s nímž jsem do té doby nepracoval, do toho šel. On má to požehnání, že může hrát cokoliv, zamindrákovaného blba, idola, světce i darebáka,“ popisuje Jan Hřebejk.

V novém filmu Davida Jařaba Hlava ruce srdce se v hlavní roli představuje charizmatická herečka Viktorie Čermáková, která má za sebou zajímavou práci v různých divadlech. K novému filmu vám s ní přinášíme rozhovor. 

Charizmatický francouzský herec Jean Reno ztvárnil bývalého mafiána Charly Matteï v novém filmu 22 výstřelů, který 9. září 2010 přichází do českých kin. Jean Reno pro distribuční společnost poskytl krátký rozhovor.

Co vás zaujalo na roli Charlyho Matteïe?
Jak hledá nápravu, jak ve scénáři napsal Richard Berry. Svému prostředí a své minulosti člověk utíká obtížně. Cena, kterou musíte zaplatit může být pěkně vysoká. Stejně to zabere nějaký čas, než člověk pochopí, kam míří. Charly Matteï  si volí podstatu místo stylu — svou loď, ženu a syna místo kupy kokainu, pozlátek a klišé. Vrací se ke kořenům a pak, když mu usilují o život, chrání svou rodinu.

Richard Berry napsal tuto roli pro Vás. Znamená to, že ten film je také o přátelství mezi režisérem a hercem?
Richard napsal nádherný scénář podle knihy Franze-Oliviera Giesberta, tak bylo těžké odmítnout. Tu roli mi určil. Abych byl upřímný, známe se léta a často jsme mluvili o spolupráci. Bylo to ve filmu Elie Chouraquia Mon premier amour. Potom jsme oba pracovali v Lyonu v produkci Planchona na filmu Andromaque, pak hned přišel film Magická hlubina (The Big Blue), kde jsem bojoval za to, abych nebyl obsazován to typových rolí.  S Richardem jsme se často vídali a telefonovali si. Je to kamarád. A taky je to člověk, co lidi neškatulkuje. Vnímá tolik věcí a stejně jako já dělá rád věci novým způsobem. V podstatě vycházím dobře s lidmi, pro které bych s radostí sešel z vyšlapané cesty.

22 výstřelů je film noir a Vy o něm mluvíte velmi vážně. Když si uděláte inventuru svých filmů, najdete ve svém přístupu k hraní ještě prostor pro radost?
Radost přichází, když jsou všichni ostatní spokojení. Nedá se říct, že na place si to užívám. Myšlenka, že se to nebude lidem líbit vás děsí. To ničí jakoukoli radost, kterou můžete pociťovat. Nejsme pochopitelně v dole, nezápasíme s býkem, ani nejsme ve válce, ale vyprávět příběh člověka a jeho osud má svůj význam. Navíc jsem se s Jacky Imbertem, podle kterého je postava vytvořena, setkal. Věřte mi, že po takovém setkání není snadné se do jeho situace vžít. Jde o zodpovědnost. Při natáčení 22 výstřelů jsem si daleko víc uvědomil, jak silné přátelství mě pojí s Richardem. Chtěl bych vidět, jak by vypadala jeho komedie, v které bych hrál. Samozřejmě, že laskavá komedie!

Více o filmu 22 výstřelů

Narodil se roku 1973 v Ostravě. Když mu bylo pět, přistěhoval se s rodiči do Prahy, kde začal chodit do základní školy a Dismanova dětského rozhlasového souboru kde namluvil spoustu větších i malých rolí v desítkách rozhlasových her. Účinkoval také v televizních pořadech pro děti a seznámil se s dabingem.

Jako střední školu si zvolil konzervatoř, hudebně-dramatický obor (herectví). Režisér Karel Kachyňa ho obsadil do hlavní role ve svém filmu Blázni a děvčátka (1989), další role dostal ve filmech Vojtěch, řečený sirotek (rež. Zdeněk Tyc, 1989) a Jan (rež. Ivo Trajkov, 1990).

Film Heleny Třeštíkové Katka, který jde do kin 25. února, je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího zápasu se závislostí.

Jak režisérka sama říká, původně chtěla natočit portrét protidrogové terapeutky, její zájem se ale postupně stále více soustředil na jednu z jejích kllientek Katku. Hlavně proto, že na rozdíl od většiny ostatních narkomanů byla schopna svou závislost reflektovat.

Časosběrná metoda je vaší doménou, jakým způsobem jste se však dlouhodobě kontaktaktovala s Katkou, která nemá stálou adresu a nebývá dostupná na telefonu?
To byl vždycky obrovský problém. Když Katka odešla z komunity jakoby se po ní slehla zem.